Část hmotněprávní se zabývá předpoklady dědění (smrt zůstavitele, existence dědictví, způsobilost dědice), možností odmítnout dědictví, přechodem dluhů na dědice, děděním ze zákona v jednotlivých dědických skupinách (včetně určování dědických podílů), děděním ze závěti, správou dědictví, potvrzením dědictví a vypořádáním dědictví a ochranou oprávněného dědice. Zvláštní pozornost je věnována právním úkonům zůstavitele pro případ smrti (závěť, vydědění), předpokladům jejich platnosti a jejich obsahovým a formálním náležitostem; nedostatek informací o těchto otázkách je v praxi často příčinou toho, že pro zdánlivě nepatrné vady jsou takové úkony neplatné a nedojde k naplnění vůle zůstavitele.
V části procesněprávní je pojednáno o dědickém řízení, jeho funkcích a zásadách, o úloze a postavení notářů jako soudních komisařů, o obvyklém i méně obvyklém průběhu řízení, o účastnících řízení, neodkladných opatřeních, o zjišťování dědiců, majetku a dluhů, o různých typech rozhodnutí. Je vymezen poměr, v jakém se na dědickém řízení podílejí soudy a pověření soudní komisaři, se zřetelem ke změnám v právní úpravě, ke kterým došlo od 1. 7. 2009. Samostatné kapitoly se týkají předlužených dědictví a zvláštních postupů s tím spojených (přenechání předluženého dědictví věřitelům, likvidace dědictví), dodatečného projednání dědictví, dědictví s mezinárodním prvkem. Zpracovány jsou i otázky, které na dědické řízení navazují nebo mohou navazovat (opravné prostředky a jiné možnosti opravy rozhodnutí vydaných v dědickém řízení, náklady řízení včetně odměny notáře, daň z dědictví).
Tato kniha představuje přehlednou příručku, určenou nejen odborné veřejnosti (soudcům, notářům, advokátům), ale pro svoji srozumitelnost a uspořádání i nejširší laické veřejnosti